historie sboru, sbor, pěvecký sbor, Praha, program, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, historie sboru, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, sbor, pěvecký sbor, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, program, sbor, pěvecký sbor, program, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, sbor, pěvecký sbor, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, sbor, pěvecký sbor, Praha, pražský filharmonický sbor, program sboru, zpěváci, pěvecký sbor, filharmonie, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, Koncerty a vstupenky, koncerty, vstupenky, sbor, pěvecký sbor, Praha, program, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, sbor, pěvecký sbor, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, program, sbor, pěvecký sbor, program, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, sbor, pěvecký sbor, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, sbor, pěvecký sbor, Praha, pražský filharmonický sbor, filharmonický sbor, pražská filharmonie, zpěváci, sborový zpěv, orchestr se zpěvem, filharmonie, sbormistr, program sboru, program, koncert, koncert sboru, Lukáš Vasilek, sbormistr, Lukáš Vasilek, sbormistr, Jan Kuhn, Lukáš Kozubík, orchestr, historie sboru
HISTORIE SBORU
ZALOŽENÍ SBORU
Uměleckou činnost zahájil sbor v roce 1935, pod vedením svého zakladatele sbormistra Jana Kühna (na snímku), jako Český pěvecký sbor. Původně měl sloužit především potřebám rozhlasového vysílání a poprvé se představil 8. ledna téhož roku ve Foerstrově opeře Debora. V krátké době se původně 27 členný sbor rozrostl na těleso o téměř 200 členech.
HYBATEL JAN KÜHN
Cíle Jana Kühna však mířily dál, než zamýšlel prvotní impuls ke vzniku rozhlasového ansámblu, tedy přímé relace do éteru rádia. Mířily z uzavřeného studia na koncertní pódia. Za první rok uskutečnil sbor 87 rozhlasových relací, nicméně již v roce 1936 účinkoval s Českou filharmonií na svém prvním veřejném koncertě ve Smetanově síni Obecního domu pod taktovkou Otakara Jeremiáše (na snímku). Sbor se brzy osvědčil jako spolehlivý partner pražských orchestrů při uvádění kantát, oratorií i oper a stal se tak nezbytnou součástí pražského hudebního života.
Začali jej angažovat význační dirigenti, jako byli kupř. Rafael Kubelík, Václav Talich, Karel Ančerl, Václav Neumann nebo Václav Smetáček. Některé koncerty se staly památnými událostmi. Bylo to například provedení Dvořákovy Svaté Ludmily na nádvoří Pražského hradu pod taktovkou Rafaela Kubelíka (1948) nastudování Krále Davida s dirigentem Arturem Honeggerem (1949) nebo provedení Beethovenovy Deváté symfonie na festivalu Pražské jaro (1949) pod vedením Ericha Kleibera.
První gramofonovou nahrávkou sboru bylo oratorium Stabat Mater Antonína Dvořáka s dirigentem Václavem Talichem, album vyšlo roku 1952. Zpočátku amatérské těleso se postupně profesionalizovalo a od roku 1953 bylo organizačně přičleněno k České filharmonii, která se stala jeho nejdůležitějším partnerem. Svého prvního zahraničního turné se dočkal sbor v roce 1957, kdy vyjel do Francie a do Německé demokratické republiky.
NOVÝ ZVUK S VESELKOU A MÁTLEM
Nová éra začala rokem 1959, kdy přebral řízení sboru Josef Veselka (na snímku) a začal uskutečňovat úplnou profesionalizaci tělesa. Jeho vedení přineslo moderní zvukový obraz, který se stal příkladem kvality pro mnohé sbory v Evropě. Kladl důraz na a cappellový repertoár a zejména na renesanční polyfonii. Na pražská podia uváděl české (Havelka: Chvála světla, Sommer: Vokální symfonie) i zahraniční soudobé autory (Britten: Válečné rekviem, Stravinský: Svatba). Josef Veselka bezkonkurenční analytickou práci. Stavěl na skvělé dramatické stavbě jednotlivých skladeb a dokonalé intonační čistotě.
K přejmenování na Pražský filharmonický sbor došlo především kvůli zahraničním agenturám v roce 1969. Nový název zdůraznil sepětí s Českou filharmonií a s městem Praha. Od počátku 60. let se sbor rozjíždí do světa, zejména do Itálie (festival v Peruggii, hostování v římské Svaté Cecilii, v benátském divadle la Fenice, neapolském San Carlo, v Palermu a v milánské La Scale), a navazuje spolupráce se světovými dirigenty (Mehta, Abbado, Muti, Ozawa a další).
Po odchodu do Říma předal Veselka po 23 letech řízení tělesa svému žákovi Lubomíru Mátlovi. Za jeho desetileté éry natáčí Pražský filharmonický sbor například Stabat Mater a Rekviem Antonína Dvořáka s dirigentem Wolfgangem Sawallischem, kantátové dílo Johannese Brahmse s Giuseppe Sinopolim a pravidelně účinkuje na Rossiniho operním festivalu v Pesaru. Gramofonové nahrávky s Českou filharmonií získávají mezinárodní ceny v Paříži, Berlíně a Tokiu a sbor dále nahrává i některé exkluzivní operní snímky.
KÜHNŮV NÁVRAT A ZAHRANIČNÍ ROZKVĚT
Další etapa se sboru otevírá rokem 1990, kdy se do vedení vrací jméno Kühn. Sbormistrovskou taktovku přebírá zakladatelův syn, Pavel Kühn. Ten navazuje na tradici svého otce v oblasti pěvecké výchovy, sjednoceného způsobu zpívání, frázování a rytmu.
Do popředí se opět dostává a cappellový repertoár a zejména vrcholná díla romantismu 20. století. Velká pozornost je věnována výrazové stránce a zachování rozdílné interpretace skladeb různých kompozičních stylů.
V roce 1991 začal Pražský filharmonický sbor fungovat jako samostatná organizace. Navázal nové kontakty se zahraničím, zahájil spolupráci s Berlínskou filharmonií, amsterdamským Královským orchestrem Concertgebouw, Izraelskou filharmonií a dalšími. Významným krokem je také navázání spolupráce s nejlepšími gramofonovými společnostmi (Decca, Sony, Deutshe Grammophon, EMI nebo TelDec.)
Poté se stal hlavním sbormistrem Jaroslav Brych (na snímku), který v letech 1996-2004 pokračoval v uměleckém odkazu svých předchůdců. Na další rok přebral vedení sboru Jan Rozehnal.
LUKÁŠ VASILEK
Současná éra Pražského filharmonického sboru se píše od března 2007, kdy byl do čela jako hlavní sbormistr vybrán Lukáš Vasilek (na snímku). Sbor je pravidelně zván na světové i české hudební festivaly, ale také jako operní sbor do věhlasných divadel. Spolupracuje se světoznámými dirigenty, kteří jeho spoluúčinkování při koncertech nebo nahrávkách často přímo vyžadují. Neméně důležitá je ovšem koncertní spolupráce s českými orchestry, předně s Českou filharmonií.
V posledních letech se sbor podílel na nahrávání alba Souvenirs ruské divy Anny Netrebko, vystoupil v pražské O2 areně při provedení Mahlerovy Symfonie č. 8 se Symfonickým orchestrem Severoněmeckého rozhlasu v Hamburku, absolvoval turné po Spojených státech amerických, zahrnující koncerty v New Yorku či Washingtonu, a turné po Mexiku. Pražský filharmonický sbor vystoupil na smutečním koncertu k poctě Jiřího Bělohlávka, také se podílel na koncertním provedení Pucciniho Turandot v Izraeli pod taktovkou Zubina Mehty. Nahrávka několika kantát Bohuslava Martinů byla oceněna prestižními hudebními časopisy BBC Music Magazine a Gramophone.
Pod vedením hlavního sbormistra Lukáše Vasilka si sbor vybudoval pozici vysoce oceňovaného partnera světových orchestrů. To dokládá i spolupráce s Berlínskými filharmoniky a jejich novým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, účast na Festivalu v Baden-Badenu, koncert na Beethoven Fest Bonn s Vladimirem Fedosejevem či spolupráce s dirigenty Zubinem Mehtou, Alanem Gilbertem, Sirem Johnem Eliotem Gardinerem, Fabiem Luisim či Marissem Jansonsem. Pražský filharmonický sbor se dlouhodobě podílí na nahrávání pro společnost DECCA. Za hlavního domácího partnera považuje i nadále Českou filharmonii v čele s jejím šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, ale neopomíjí ani spolupráci s dalšími českými tělesy.
Novým směrem se vydávají vlastní sborové koncerty, které sbor pořádá většinou třikrát, čtyřikrát za sezonu. Na ně zve partnera Prague Philharmonia a skvělé sólisty. Celý ansámbl sboru, orchestru a sólistů pak řídí Lukáš Vasilek. V těchto koncertech se sbor pustil do nastudování velkolepých děl jako Brittenovo Válečné rekviem, Poulencova Stabat Mater nebo Martinů Kytice. Neobvykle zpíval také program jazzových spirituálů.