Začátek roku 2024 přinesl fanouškům staré hudby grandiózní večery. Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor a skvělí sólisté pod taktovkou Nikolase Kraemera rozezněli velkolepé oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela, a to hned ve trojím provedení. Přinášíme vám recenze z těchto koncertů.

Velkolepé provedení i zážitek z Händelova Mesiáše

Dnes, kdy stylově věrohodné provozování hudby historicky vzdálenějších období by mělo být a namnoze bývá obligátní samozřejmostí, pokaždé oceníme přístup i snahu o věrohodnost těch interpretů, u nichž stará hudba nebývá převažující doménou. To je případ zejména orchestrálních i sborových těles věnujících se hudbě v širokém stylovém záběru. Se zadostiučiněním jsme mohli konstatovat, že se tak v zásadě dařilo jak filharmonikům, tak sboristům. Zejména orchestrální hráči pohotově a flexibilně zaujali žádoucí výrazové sdělení bez vibrata, včetně frázování, jsouce zdařile usměrňováni koncertním mistrem Jiřím Vodičkou. Výkon Pražského filharmonického sboru pak měl punc vysoké hodnoty, naplňující a zároveň přesahující mantinely „pouhé“ stylovosti.“

Julius Hůlek pro KlasikaPlus, 8. ledna 2024

Händelův Mesiáš v Rudolfinu: Nikolas Kraemer jako záruka autenticity

Zárukou autenticity provedení může být osobnost dirigenta Nicholase Kraemera, který se interpretaci právě tohoto Händelova monumentálního díla systematicky a s respektem věnuje již celá desetiletí. I při zachování stylových zásad je jeho pojetí neobyčejně pestré a různotvárné. Diriguje zpoza cembala a mimořádnou pozornost věnuje modelování sborového partu. Cílevědomě a promyšleně vytváří jeho dynamický a výrazový průběh, důraz při tom klade zejména na plasticitu nástupů témat v polyfonních částech. Zejména v tomto směru se mu podařilo bezprostředně tlumočit pečlivou přípravu Lukáše Vasilka a zúročit tak jeho systematickou sbormistrovskou práci.

Vojtěch Mojžíš pro Opera Plus, 9. ledna 2024